po staletí zuřila bitva mezi křesťany, kteří věří, že díla jsou součástí naší spásy spolu s naší vírou, a těmi, kteří věřili, že víra samotná v Krista je základem naší spásy. Ti, kteří věří, že musíme také konat dobré skutky, mají víru, budou nejčastěji poukazovat na Jakubovu epištolu a několik dalších biblických pasáží na podporu jejich názoru.
soteriologický ping pongový zápas mezi apoštolem Pavlem a apoštolem Jakubem
Soteriologie je studiem tehdejší doktríny spásy. V mnoha ohledech lze Pavlovu diskusi o dílech ve vztahu ke spáse a Jamesovu diskusi o dílech ve vztahu ke spáse považovat za virtuální „soteriologický ping pongový zápas“.
James říká:
„Zdaž víš, ó marnivče, že víra bez skutků je mrtvá?“- Jakub 2: 20 (KJV)
Pavel odpovídá:
„ale tomu, kdo nepracuje, ale věří v toho, kdo ospravedlňuje bezbožné, jeho víra se počítá za spravedlnost.“- Římanům 4: 5 (KJV)
James říká:
„21 což nebyl ospravedlněn Abraham otec náš skutky, když obětoval Izákovi syna svého na oltáři?
22 vidíš, jak víra působila skutky jeho a skutky byla víra dokonalá?
23 a naplnilo se písmo, které praví: Abraham uvěřil Bohu, a bylo mu přičteno za spravedlnost; a byl nazýván přítelem Božím.“- James 2:21-23 (KJV)
Pavel odpovídá:
„2 nebo byl-li Abraham ospravedlněn skutky, má toho ke slávě; ale ne před Bohem.
3 Neboť co praví písmo? Abraham uvěřil Bohu, a bylo mu počítáno za spravedlnost.“- Římanům 4: 2-3 (KJV)
James říká:
„vidíte tedy, jak to, že skutky je člověk ospravedlněn, a ne pouze vírou.“- Jakub 2: 24 (KJV)
Pavel odpovídá:
„proto jsme dospěli k závěru, že člověk je ospravedlněn vírou bez skutků zákona.“- Římanům 3:28 (KJV)
jak jsme ukázali apoštolům, zdá se, že Paul a James říkají o dílech ve vztahu k naší spáse velmi odlišné věci. Ale když pochopíme, že tito dva muži byli inspirováni stejným Duchem Svatým, aby napsali slova, která napsali, pak víme, že nemůže existovat žádný rozpor. To znamená, že musíme pochopit, co tito muži říkali společně.
ani Pavel, ani Jakub neříkali, že naše skutky po umístění naší víry v Krista jsou nedůležité. Ve skutečnosti hned poté, co Paul řekl, že jsme oprávněni kromě prací, řekl, že stále dodržujeme zákon:
„28 proto jsme dospěli k závěru, že člověk je ospravedlněn vírou bez skutků zákona…31 Zrušíme tedy zákon vírou? Bůh chraň: Ano, stanovíme zákon.“- Římanům 3: 28 & 31 (KJV)
ale Pavel dával naše díla do patřičných souvislostí. Dodržování zákona kromě víry nás nemůže zachránit. Paul to dává Galatským jasně najevo:
„s vědomím, že člověk není ospravedlněn skutky zákona, ale vírou Ježíše Krista, i my jsme uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni vírou Kristovou, a ne skutky zákona; nebo skutky zákona nebude ospravedlněno žádné tělo.“- Galatským 2: 16 (KJV)
Paul nám později ukazuje, že naše díla spíše než být součástí naší spásy jsou důkazem naší pravé víry.
„prohlašují, že znají Boha, ale v skutcích ho za lháře prohlašují, jsou ohavní a neposlušní a ke každému dobrému skutku zavrhují.“- Titus 1: 16 (KJV)
Kristus nám však ukazuje, že zatímco díla mohou být důkazem skutečné víry, jindy jsou díla jen ukázkou získání moci nebo pocitu vlastní spravedlnosti kromě skutečné víry v Boha:
„22 mnozí mi v ten den řeknou: Pane, Pane, což jsme ve tvém jménu neprorokovali? a ve tvém jménu vyhnali ďábly? a ve tvém jménu udělal mnoho nádherných děl?
23 a pak jim budu vyznávat, nikdy jsem vás neznal: odejděte ode mne, vy, kteří činíte nepravost.“- Matouš 7:22-23 (KJV)
Všimněte si klíčové fráze v této pasáži z Matoušova evangelia-Kristus řekl: „Nikdy jsem tě neznal“. Neřekl „znal jsem tě, ale upadl jsi“.
co nám tedy James řekl v Jamesově kapitole 2?
„20 Zdaž víš, ó marnivče, že víra bez skutků je mrtvá?
21 nebyl Abraham náš otec ospravedlněn skutky, když obětoval Izáka svého syna na oltáři?
22 vidíš, jak víra působila skutky jeho a skutky byla víra dokonalá?
23 a naplnilo se písmo, které praví: Abraham uvěřil Bohu, a bylo mu přičteno za spravedlnost; a byl nazýván přítelem Božím.
24 vidíte tedy, jak to, že skutky je člověk ospravedlněn, a ne pouze vírou.
25 podobně také nebyla Raab nevěstka ospravedlněna skutky, když přijala posly a poslala je jinou cestou?
26 protože stejně jako tělo bez ducha je mrtvé, tak i víra bez skutků je mrtvá.“- James 2:20-26 (KJV)
James nám ukazuje, že stejně jako existují dva typy posvěcení (poziční a praktické), existují také dva typy ospravedlnění. Existuje poziční ospravedlnění před Bohem a praktické ospravedlnění před lidmi.
James nám ukazoval příklady toho, jak lidé jako Abraham a Rahab ukázali důkaz pravé a pravé víry v Boha svou poslušností Bohu. Byli ospravedlněni před lidmi svými skutky. Ale nenechte se mýlit, byla to jejich víra, která předcházela jejich poslušnosti, která je ospravedlnila před Bohem.
ospravedlnění pouze vírou je jediné, co můžeme znát mír a vyvrhnout strach
pokud by kniha Jakubova byla jedinou knihou Bible, která hovořila o tématu naší spásy, pak bychom mohli odejít s dojmem, že jsme spaseni naší vírou a našimi skutky. Ale když porovnáme Jakubovu knihu se zbytkem Nového zákona, víme, že tomu tak nemůže být. Říci, že tomu tak je, by přivedlo samotného Krista a ostatní apoštoly do přímého konfliktu s Jakubem a víme, že Boží slovo nikdy neodporuje.
proto musíme Jakuba interpretovat drtivou váhou novozákonního svědectví, že jsme ospravedlněni vírou v Krista samotného kromě skutků.
měl jsem mnoho dobrých křesťanských přátel, protestantských i katolických, kteří jsou na druhé straně uličky v této otázce vztahu mezi skutky a milostí. Řekl jsem jim: „neexistuje mír, pokud je naše spása založena jak na naší víře, tak na našich skutcích.“
„proto jsme ospravedlněni vírou, máme mír s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista“ – Římanům 5:1 (KJV)
když věříte, že vaše díla jsou také součástí vaší spásy, nikdy nepoznáte mír, ale místo toho se budete vždy bát ztráty své spásy. Bůh nám však říká, že když jsme v Kristu, neměli bychom již mít „ducha strachu“:
„neboť Bůh nám nedal ducha strachu; ale moci, a lásky, a zdravé mysli.“- II Timothy 1:7 (KJV)
neměl by to být strach ze ztráty naší spásy, který nás nutí jako věřící následovat Boha a konat dobré skutky – ale místo toho je to naše láska ke Kristu a naše uznání za to, co pro nás udělal.
„14 neboť láska Kristova nás omezuje; protože takto soudíme, že jestliže jeden zemřel pro všechny, pak byli všichni mrtví:
15 a že zemřel pro všechny, aby ti, kteří žijí, neměli od nynějška žít sami sobě, ale tomu, který zemřel za ně, a znovu vstal.“- II Korintským 5:14-15 (KJV)
není pochyb o tom, že v písmech jsou některá „tvrdá slova“. Musíme si však pamatovat, že nejjasnější výroky písma vždy interpretují méně jasná prohlášení a váha písma interpretuje písmo. Pokud tedy drtivá většina jasných prohlášení v Písmu říká jednu věc a zdá se, že další pasáže říkají něco jiného, musíme tyto pasáže interpretovat ve světle většiny písem.
nikdy bychom neměli dovolit, aby tvrdá slova Písma způsobila, že pochybujeme o naší spáse nebo se neustále obáváme, že ztratíme spásu. Místo toho musíme přijmout lásku Boží, která vyvolává strach.
„není bázně v lásce, ale dokonalá láska vyhání strach, protože strach má trápení. Ten, kdo se bojí, není v lásce dokonalý.“- I Jan 4,18 (KJV)
pro úplnější diskusi o evangeliu samotném viz můj článek “ Co je evangelium?“