Přemítal: zvládneme to. Víme, že můžeme. Je to náš dům, táto!

musím dnes chvástat…Doufám, že vám to nevadí. Víte, nemám rád koberce ode zdi ke zdi. Omlouvám se, jestli se ti to líbí. To je v pořádku. Jsem v pohodě s tím, že každý má své vlastní mazlíčky. Ale já mám děti. A hlídám děti. A všechny ty děti pořád běhají a špiní věci. Jupí! To děti dělají…Já vím. 😉 Líbí se mi, že pobíhají a baví se a nemusí se bát, pokud si zapomenou otřít nohy nebo si sundat boty. Jsou tak zaneprázdněni, že si ne vždy pamatují všechna malá pravidla, která po nich dospělí žádáme.
takže. Proč bychom pokrývali naše podlahy magnetem na špínu od zdi ke zdi? Prostě to nechápu. Není příliš chytrý nebo praktický, když potřebujete vyčistit. Roztrhal bych všechny koberce v našem domě právě teď a nahradil je něčím jako tvrdé dřevo, kdybych si to mohl dovolit.
ale nemůžu. to by bylo šílené.
kdo to dělá?
No, máme…tatínku! Je to náš dům a když už nemůžeme vzít koberec, můžeme ho vytrhnout a být s ním hotovi. Počínaje schody! I když nemáme peníze na tvrdé dřevo! Jsme tak trochu blázni. 🙂
tady je to, jak vypadalo naše schodiště po ošklivém koberci:

žádné tvrdé dřevo pod kobercem. : (Ani překližka…takové štěstí jsme neměli. Jen nějaké funky robustní dřevotřískové desky. Můj med tomu říká USB. (Má pro všechno jiné slovo, jak nám dnes ráno řekl dámy, když jsme se snažili diskutovat o tom, jak se vypořádat s obrovskými mezerami mezi běhouny, stoupačkami a stěnami. Zřejmě nemluvíme stejným jazykem!? Jde o Mars a Venuši.)
vidíte, co ještě bylo pod kobercem? Kobercové proužky, sponky a hodněprášek a štěrk. Fuj. NASTAL ČAS, ABY KOBEREC ŠEL.
takže kluci z Marsu odtrhli kobercové proužky a vytáhli sponky. Pak jsem zametl nepořádek a vyluxoval deset let hlíny…

a začal malovat! Rozhodl jsem se, že jít shora dolů bude nejpraktičtější. Jinak bych se zasekl nahoře, zatímco barva vyschla. Mladý Marťan se rozhodl, že chce viset nahoře a hrát si PlayStation, když jsem se zmínil, že bychom mohli použít kbelík a lano, abychom k němu dostali občerstvení. Hehe…to mě nechalo dole samotné celé hodiny. Šššš…

ale vzpomněl jsem si, že jsem ho čas od času nakrmil.

a schody jsem namaloval modrošedou barvou. Pololesklý. Přímo přes robustní“ USB “ běhouny a stoupačky!

po chatování s mým přítelem, zjistili jsme, že široký modrý pruh do středu bude vypadat opravdu hezky a kravatu v modré z obývacího pokoje. Rozhodl jsem se počkat na to, protože ten malý kluk potřeboval, aby to dole na večeři v určitém okamžiku.

ale tady jsou schody v celé své gappy, dřevotřískové, modrošedé malované slávě.
‚nic trochu utěsnit nebude opravit’…že jo zlato???

ten modrý pruh na nich bude vypadat skvěle! LOL.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.