čtení a lesk Duffy básně
‚The Love Poem‘ se objevil v Carol Ann Duffy ‚ s 2005 collection Rapture. Je to milostná báseň o milostné poezii, která používá slova jiných básníků k vytvoření koláže. Zde si můžete přečíst „milostnou báseň“; v tomto příspěvku se chystáme vystopovat básně, na které se Duffy zmiňuje ve své básni, a nabídnout několik poznámek k analýze samotné „milostné básně“.
stručně řečeno, „milostná báseň“ je báseň o obtížnosti psaní milostné básně. Kontext básně je důležitý: celá Rapture je o milostném vztahu. Je to jako novodobá sonetová sekvence, pouze básně nejsou sonety, ale jsou psány v celé řadě různých forem a stylů, včetně volného verše. Rapture se však vrací k takovým sonetovým sekvencím renesance, jako jsou Shakespearovy sonety a Astrofil a Stella Sira Philipa Sidneyho. „Milostná báseň“ ukazuje, že Duffy si je vědom této bohaté tradice sekvencí milostných básní v anglické literatuře: je to báseň, která cítí váhu těchto bývalých mistrů-Shakespeara, Sidney, Donne, Shelley, Barrett Browning-a je obtížné napsat milostnou báseň, která nebude znít jako špatná pastiche nebo kopie těchto literárních velikánů. „Miluji tě“, jak Jacques Derrida rád zdůraznil, je vždy citát.
než budeme pokračovat dále s analýzou „milostné básně“, zde jsou zdroje pro básně, ze kterých Duffy cituje. První citát, „moje paní „oči“, je ze sonetu Williama Shakespeara 130, který začíná „moje paní“ oči nejsou nic jako slunce“; „let me count the ways“ je z jiné milostné básně, Sonet 43 od Elizabeth Barrett Browning („jak tě miluji? Dovolte mi spočítat způsoby“); „pojď se mnou žít“ se objevuje v řadě 
renesančních milostných básní, včetně „vášnivého pastýře jeho lásky“ Christophera Marloweho a „návnady“ Johna Donna.
pak „jedna hodina s tebou“ je od sira Waltera Scotta „hodina s tebou“; “ drahé srdce,jak se ti to líbí?“jsou od sira Thomase Wyatta „prchají přede mnou“; „podívej se do svého srdce a piš“ jsou závěrečná slova prvního sonetu, začínajícího „milovat v pravdě“, v sonetové sekvenci Sira Philipa Sidneyho Astrophil a Stella. Řádek „v její tváři je zahrada“ je z básně Thomase Campiona, “ Ó Moje Amerika! Moje nově nalezená země „je z jiné básně Johna Donna, „jeho paní jít spát“. A „hle, jsi spravedlivý“ je z písně Šalamounovy v Bibli, zatímco „touha můry po hvězdě“ je fráze v básni Percyho Shelleyho „jedno slovo je příliš často znevažováno“.
co se Duffy snaží říct? Jedním ze způsobů, jak interpretovat „milostnou báseň“ a její použití slov předchozích básníků, je říci, že aféra popsaná v básni-a v celém vytržení-skončila (jak objasní poslední báseň ve svazku, jednoduše nazvaná „přes“). Duffyho odkaz na „epitaf“ v „milostné básni“ na to naznačuje: snaží se zapamatovat nebo zakotvit svůj milostný vztah slovy, která vydrží, jako básníci, které cituje. (Úvodní slova básně „dokud se láska nevyčerpá“, také naznačují konec aféry.)
ale Duffyho poetické volby zde mohou být také považovány za významné. Stejně jako některé z „největších hitů“ z anglické milostné poezie, tyto básně, na které odkazuje, vyprávějí svůj vlastní příběh. Například Shakespearův Sonet 130 (oči mé paní) je také o reakci na předchozí poetické představy a obrazy a odmítnutí ve prospěch zobrazení ženy takové, jaká skutečně je, spíše než porovnáním s nějakým vysoce smýšlejícím ideálem-stejně jako Duffyova vlastní báseň čelí stejnému problému psaní své cesty kolem slov předchozích básníků (a vzhledem k tomu, že Duffy je homosexuál, její báseň sdílí dvojí vazbu se Shakespearovým Sonetem 130, který byl napsán o ženě, ale je umístěn v sekvenci obsahující básně s jasným důkazem o tom, že je homoerotický význam). Podobně, „Loving in Truth“ Sira Philipa Sidneyho, ze kterého Carol Ann Duffy vezme frázi „podívej se do svého srdce a piš“, je o boji za napsání milostné básně – nebo posloupnosti milostných básní – která sdělí, jak se Sidney skutečně cítí. Pokud Sidney pocítil tento problém před více než čtyřmi sty lety, o kolik strmější je kopec, který musí moderní básník vylézt. A jak objasňuje (Neoficiální) název Shelleyovy básně, slovo „láska“ bylo mnohokrát zvyklé na to, že bylo „znesvěceno“.
„milostná báseň“ lze přirovnat k jiné básni Carol Ann Duffy, „Syntax“, která je také součástí Rapture, sbírky, ve které se objevuje „milostná báseň“. Obě básně by mohly být analyzovány ve spojení s sebou, protože obě jsou o boji básníka vyjádřit svou lásku slovy, která budou znít pravdivě a rezonovat, nezní jako tolik klišé.
Objevte více o poezii Carol Ann Duffy s naším výběrem jejích nejlepších básní, naší analýzou její krátké básně o textových zprávách, jejím jemným sonetem o formách světské modlitby a její básní o Shakespearově manželce.
obrázek: Carol Ann Duffy v Humber Mouth 2009 (obrázek: walnut whippet), přes Wikimedia Commons.