jednoduše řečeno, všechny rostliny, zvířata a houby na soukromém pozemku patří vlastníkovi půdy. Nicméně, protože většina Britů nedůvěřuje a ignoruje houby, majitelé jsou často rádi, že umožňují sběr,takže se vždy zeptejte nejprve. Pokud tak neučiníte, teoreticky můžete být žalováni za škody na majetku nebo za hodnotu sklizených hub.
vzhledem k tomu, že neexistují žádné vědecké důkazy o tom, že by sběr hub poškodil podhoubí a obecně nedostatečná hodnota kladená na divoké houby, je stíhání v praxi nepravděpodobné (a pravděpodobně by také selhalo). To platí zejména od případu z roku 2006 podaného lesnickou Komisí proti obchodnímu sběrateli hub v Novém lese, kde soud shledal ve prospěch sběrače, který uplatňuje její „tradiční práva“.
důležitější pro většinu lidí je však málo známá, ale důležitá výjimka z obecných pravidel vlastnictví. Zákon uznává, že zlovolný vlastník půdy by se mohl pokusit zablokovat chodníky trestním stíháním chodců, kteří se občerstvují ostružinami nebo otírají listy doků o kopřivy. Jako výsledek:
podle obecného práva není trestným činem vybírat „čtyři F“; ovoce, listy, houby nebo květiny, které rostou divoce, pokud jsou pro osobní potřebu a nejsou určeny k prodeji. Toto ustanovení se nepoužije, pokud je dotyčný druh zvláště chráněn, řekněme uvedením v seznamu 8 zákona o divoké přírodě a přírodě. To znamená, že každý si může vybrat ostružiny, vzít břečťan a holly na Vánoce, sbírat trnky a sbírat houby pro sebe. Toto právo však lze uplatnit pouze v případě, že existuje zákonné právo na přístup, tj. vedle veřejné pěšiny nebo na veřejném místě.
Countryside Council for Wales, 2003